Vždy přemýšlela primárně nad tím, jaká je navenek. Jak by měla dle společenských konvencí vypadat, působit, až zapomněla přemýšlet nad tím, jaká je uvnitř. 

Na ženy bývá často nahlíženo pouze na základě jejich tělesné schránky. Jsou vnímány jako symbol krásy, přitom je jejich symbolika mnohem hlubší. Tkví v jejich síle, psychické i fyzické, která se utváří během celého života v rámci rolí, které berou za své. 

 Vyhledávaným atributem je „ženskost”. Ale co to slovo znamená? 

Možná soubor vlastností, jako je odvaha, intelekt, průbojnost, ale i láska k druhým, laskavost, jemnost, skrytých v jedné osobě. Dvě tváře, snoubení vnitřní síly i krásy v jednom těle. 

Jak vysvětlit, co znamená BÝT ženou? Nakonec zjistíme, že nelze vysvětlit podstatu, když si neprojdete procesem od dítěte po zralou osobnost. Stejně jako nelze zjistit podstatu vůně, aniž bychom ji nechali rozkvést. 

„Vůně je symfonie, má začátek, střed i konec.” (Francis Kurkdjian)

 

Ne náhodou barvy kostýmů vycházejí z vybraných komponent parfému: růže, lišejník, zlato, krev, královská modrá a mech.

 

---

Yana Reutova pracovala jako tanečnice, choreografka a pedagožka v regionu Oděsa. V roce 2014 založila Dance Theatre Plastilin v Čornomorsku a vytvořila několik představení, která získala různá ocenění. Pořádala festival „Dance Platform Most“ a hodně pracovala s dětmi (projekt Creative Kids) a svými studenty. Poté zahájila festival „Speaking with the Body“, který se konal pouze jednou.

V březnu 2022 vzala svou dceru a několik studentů a uprchla před válkou do Prahy, kde nyní pracuje. Tančila v projektech Anny Källblad, Nicole Beutler, POCKETART a sama vede workshopy pro děti a rozvíjí vlastní kreativní práci s různými umělci. V rámci projektu pro děti ukrajinských uprchlíků realizovala interaktivní představení „Na cestě“ a „Čas dětství“. Nyní pracuje na triptychu „Together Alone“ s tanečníky z Ukrajiny, České republiky a Burkiny Faso.