Smrt dítěte jakéhokoliv věku může způsobit dlouhodobé trauma, životní krizi a smutek. Smutek nemůžeme vyléčit léky. Je to životní zkušenost, která potřebuje lidskou podporu, účast a sdílení.

Projekt vznikl se záměrem podpořit pozůstalé rodiče na jejich dlouhé cestě a jako potřeba autorky promluvit o tabuizovaném společenském tématu. Rodiče se snadno ocitají v pocitech vykořenění a osamocení, pohled okolí na pozůstalou ženu-matku či muže-otce bývá plný nervozity a nepříjemných pocitů, čímž se propast mezi nimi a společností prohlubuje.