UMĚLECKÉ VEDENÍ, REŽIE: Satchie Noro, Élise Vigneron
LOUTKÁŘKA: Sarah Lascar
CHOREOGRAFIE A TANEC: Satchie Noro
DESIGN LEDOVÉ LOUTKY: Élise Vigneron
DESIGN A KONSTRUKCE SCÉNY: Éric Noël and Silvain Ohl
VÝROBA LOUTKY: Vincent Debuire za asistence: Silvain Ohl a Théo Nérestan
TEXTILNÍ DESIGN: Aurore Thibout
ORIGINÁLNÍ HUDEBNÍ SKLADBA: Carlos Canales
ZVUKOVÝ DESIGN: Hans Kunze
ext. úryvek: Olivier Remaud, Penser comme un iceberg, Babel poche, 2023, p.62-63
VOICEOVER: Millaray Lobos
TECHNIK - ZVUK: Karine Dumont nebo Hans Kunze
TECHNICKÝ MANAŽER: Éric Noël, Robin Noël nebo Vincent Debuire
ASISTENTKA REŽIE: Zoé Lizot
ADMINISTRACE A ROZVOJ: Cie Furinkaï & Lucie Leclaire
PRODUKCE: Émilie Boutet & Lola Goret
MEZINÁRODNÍ DISTRIBUCE: Émilie Boutet
KOMUNIKACE: Cie Furinkaï & Eva Sylvestre
PRODUKCE: Furinkaï (Satchie Noro) and Théâtre de l’Entrouvert (Élise Vigneron)
Furinkaï podporují: DRAC Île de France. Théâtre de l’Entrouvert za podpory DRAC Provence-Alpes-Côte d’Azur, Région Sud, Vaucluse Departmental Council, a město Apt.
KOPRODUKCE: Théâtre Le Vellein, scènes de la CAPI - Villefontaine (38), Théâtre de Châtillon (92), Les Noctambules - Nanterre (92), Houdremont Centre culturel - La Courneuve (93), Théâtre du Fil de l’Eau - Pantin (93), Théâtre de la Joliette - Marseille (13), La Lisière - lieu de création - Bruyères-le-Châtel (91), Art’R - Paris (75), Sud-Est Théâtre - Villeneuve-Saint-Georges (94), Les Ateliers Frappaz - Centre National des Arts de la Rue et de l’Espace Public - Villeurbanne (69), Points communs - Nouvelle Scène nationale de Cergy-Pontoise / Val d'Oise (95).
ZA PODPORY: DRAC Provence-Alpes-Côte d’Azur, DRAC Île-de-France, Národní podpora pro tvorbu pouličního a cirkusového umění, region Sud, Rada departementu Vaucluse, Rada departementu Seine-Saint-Denis, město Paříž, Vélo Théâtre – Apt (84), Citron Jaune – CNAREP – Port-Saint-Louis-du-Rhône (13), Le Bercail – Dunkerque (59), Groupe F – Arles (13).
Satchie Noro – společnost Furinkaï a Élise Vigneron – Théâtre de l’Entrouvert byly vybrány evropskou platformou Aerowaves pro projekt MIZU. Aerowaves je spolufinancována programem Platformy Kreativní Evropy Evropské komise na podporu nastupujících umělců.
DÉLKA:
40 min
PREMIÉRA:
Théâtre du Vellein (Villefontaine, France), 6. 5. 2025
Když se roztančí kus ledu
Mizu - japonsky voda (水) - je poetické představení spojující tanec, nový cirkus a loutkářství.
Tanečnice a choreografka Satchie Noro s loutkářkou Élise Vigneron vytvořily dechberoucí pas de trois. Pozorujeme dialog mezi tajícím tělem z ledu, živým tělem z masa a loutkoherečkou, která je v pozadí nenápadně vede a udržuje v pohybu.
Dílo je součástí krajinné kompozice; odehrává se na pontonu s dřevěnou konstrukcí připomínající půlměsíc uprostřed vodní hladiny. Před očima diváků se probouzí k životu nečekaný tvar — lidská figura z ledu, hmatatelně přítomná a zároveň od prvního okamžiku pomíjivá. Postupně se rozvíjí intimní dialog mezi tanečnicí a ledovou bytostí, který vyústí v křehký, místy až mateřský vztah. Těla zavěšená na konstrukci levitují, proplétají se a v silných momentech si hledí do očí. Za doprovodu meditativní melodie sdílejí chvíle tichého objetí. Tato blízkost má však svou cenu: teplo doteků začíná loutku měnit. Led pomalu taje, kapky stékají na zem; později se odlamují celé kusy, které se s jemným třeskem tříští o podlahu. Působivé je sledovat i tanečnici, postupně zmáčenou, zatímco loutkoherečka zůstává přirozenou a nenápadnou součástí scény. Vzájemná opora, subtilní přenášení váhy, zvedačky i rotace — vše se odehrává v rytmu nevyhnutelné proměny.
Mizu je hluboce dojemná báseň o přirozené pomíjivosti, která existuje jen v čase; o vztahu, jenž se mění každým dotykem. Dialog mezi ženou a ledem odkrývá jedinečnost každého okamžiku — dříve, než se jeho tvar rozplyne. Je to oslava propojení a lásky, křehkosti i krásy pomíjivého, nevyhnutelnosti konce. V divákovi zůstává ještě dlouho poté, co poslední kapka steče z jeviště.
Satchie Noro je mezinárodně uznávaná umělkyně, která tvoří v nejrůznějších prostředích a napříč disciplínami. Po studiu klasického tance působila v Berlíně a New Yorku, poté se ve Francii připojila k významným tanečním souborům. Od roku 2000 se věnuje vzdušným cirkusovým technikám a v roce 2002 založila vlastní Companie Furinkaï. Vytvořila díla uváděná po celém světě a její tvorba je oceňována pro originalitu i odvahu překračovat hranice žánrů. Již podruhé se dostala mezi TOP20 umělců prestižní evropské platformy Aerowaves.
furinkai.com & lentrouvert.com
