Představení zrušeno z důvodu zranění.

 

Cembalo jako kosmická loď putuje prostorem. Vesmírné baletky se proměnily v roboty s tykadly a komunikují spolu hieroglyfickými tanečky. Prsty virtuózní cembalistky tančí po klávesnici mezi barokem a současností. Hudba pootevírá okno nekonečna… Vesmírný koncert pro oči…

 

Seznam skladeb:

Jean-Baptiste Lully / Jean-Henri d'Anglebert: Passacaille d'Armide
Martin Smolka: Haiku (2008)
Roberto Sierra: Con Salsa (1987)
Joseph-Nicholas-Pancrace Royer: Allemande (Pièces de clavecin)
Kryštof Mařatka: Melopa (2008)
Johann Sebastian Bach: Contrapunctus XV (Die Kunst der Fuge)
Györg Ligeti: Continuum (1968)

 

---

Andrea Miltnerová
Britská tanečnice a choreografka českého původu, trvale žije v Praze. Narodila se a studovala v Londýně, do Prahy přišla za souborem baletu Národního divadla. Její taneční sólová představení Tanec magnetické balerínky (vybráno mezinárodní komisí Aerowaves) a Tranzmutace (evropský Move-Award quality label) byla úspěšně uvedena a uznávána na festivalech a scénách napříč Evropou. Hluboký zájem o barokní estetiku ji přivedl k režisérské a choreografické spolupráci s několika hudebními ansámbly: Collegiem 1704, Musicou Florea, Collegiem Marianum a Aalto Theater v Essenu. Jako tanečnice pravidelně spolupracovala s choreografkou Françoise Denieau, v jejíchž inscenacích účinkovala po celé Francii včetně Paříže (Opéra Comique) a Versailles (Opéra Royale), v Lucembursku, ve Švýcarsku (Lausanne), v Londýně (Barbican), v Moskvě (Bolshoi Theatre) a New Yorku (BAM). 

Monika Knoblochová
Cembalistka zaměřená na historicky poučenou interpretaci barokní hudby i soudobou hudbu. Studovala cembalo v Drážďanech, Kolíně nad Rýnem, Mnichově a v Praze na HAMU. Je držitelkou mnoha cen a ocenění (laureát MHS Pražské jaro, 16. Grosser  Förderpreiswettbewerb Mnichov, Cena Nadace B. Martinů, Cena Společnosti B. Martinů, Davidoff Prix Česká republiky). Pravidelně vystupuje jako sólistka i komorní hráčka doma i v zahraničí. Nahrává pro Český rozhlas i celou řadu CD (Supraphon, Cube Bohemia, Nibiru, Radioservis). Od roku 2008 pořádá vlastní koncertní řadu Hudební salón Café crème, spočívající v nových a vynalézavých dramaturgiích propojujících hudbu starou i moderní, mluvené slovo, tanec a divadlo. Působí také jako pedagožka. 

Jan Komárek 
Studoval krátce na UMPRUM, poté pracoval jako elév v loutkovém divadle DRAK v Hradci Králové a vystřídal mnoho zaměstnání. Emigroval do Francie, kde se částečně živil jako loutkoherec a klaun. Pak se přestěhoval do kanadského Toronta, kde založil autorské výtvarně-pohybové divadlo s živou hudbou SOUND IMAGE THEATRE a získal několik prestižních cen Dora Mavor Moore za nejlepší režii, inscenaci, světelný design a hudbu, a působil jako světelný designér. Do Prahy se vrátil v roce 2001, od té doby vytváří autorské projekty (Kabaret Velázquez, Kouzelník Hirošima ad.), posledním je Cinéma préparé.